Novinky
Prodejna

Naše pobočka nabízí k prodeji ze svých skladových zásob publikace a žetony. Více nabízené literatury i s ceníkem v PRODEJNĚ na našich webových stránkách kde jsou i fotky publikací a žetonů. Případné...

více

Vulkan

Úvod Zajímavosti

Vulkan

stroj, který razil první Československé mince


Technický princip, použití kolenopákového lisu Vulkan v mincovnictví a stručná historie.

 

čns KroměřížDíky dlouholeté spolupráci kroměřížské pobočky České numismatické společnosti a Státního zámku v Kroměříži byl v měsíci květnu roku 1987 získán z bývalé Československé státní mincovny v Kremnici razící stroj firmy Vulkan Wien. Na území nynější České republiky se jedná o jeden jediný exemplář.
Záměrem od samého počátku bylo umístění tohoto stroje do prostor bývalé biskupské mincovny Na sladovnách jako historický doklad o dobách minulých. Vlivem extrémně velkých nákladů vynaložených na obnovu této budovy však již nezbyly prostředky na jeho renovaci a stroj byl na celých 21 let zapomenut v nevyhovujících prostorách podzámecké zahrady. I když stroj nepochází z doby ražeb v Kroměřížské mincovně, váží se k němu velmi zajímavé poznatky o jeho činnosti.
Stroje Vulkan byly Československou republikou získány spolu s dalším zařízením podle smlouvy v roce 1919. Ražba mincí pak byla zahájena v roce 1921 a mince přišly do oběhu 18.2.1922. Razily pak téměř 60 let všechny emise bývalé Československé měny a přirozeně zakázkově i měny mnoha dalších socialistických zemí. V osmdesátých letech byly tyto lisy postupně vyřazovány a nahrazovány výkonnějšími a modernějšími stroji. Postupně tak bylo 7 těchto lisů zničeno a odvezeno do kovošrotu. Dnes v mincovně zůstaly čtyři původní lisy, přičemž plně funkční je jeden až dva a slouží v omezené míře pro výrobu služebních distinkcí. Ostatní nejsou kompletní. Ve své době tyto stroje představovaly velký technický pokrok. Razící stroj, který se nachází v Kroměříži pochází z první dodávky tohoto zařízení. Není bez zajímavosti, že v čase platby ještě neexistovala československá měna a až po jejím uzákonění byla přepočtem stanovena cena jednoho stroje na 54 287 korun.
Z razidel Vulkánů vyšlo 100 miliónů různých mincí bez většího přerušení, až do konce 2. světové války, kdy 2. dubna 1945 ustupující německá vojska pomocí náloží zničila převážnou část těchto strojů. Po osvobození Kremnice začaly v mincovně rekonstrukční práce a již 27. února 1946 byla zahájena ražba. Do konce roku pak vyšlo z těchto lisů 88 miliónů jednokorunových mincí.
V následujícím období byla tato technika již nedostačující a od roku 1962 byly tyto stroje postupně nahrazovány stroji modernějšími. Ražby mincí na strojích Vulkan byly ukončeny koncem roku 1985, kdy stroje již dávno patřily k technickým památkám.
Mince se razily ručně pomocí dvou razidel a kladiva až do 18. století. První stroje na lisování mincí se v Kremnické mincovně objevily v roce 1663, po dlouhotrvajícím odporu mincířů. Významný medailér a technik švédského původu Daniel Warou zde v roce 1710 zavedl do praxe vřetenový lis - balanciér, jako první v celé monarchii. Pouze šest roků po vynalezení kolenopákového razícího stroje se s tímto zařízením razilo i v Kremnici. Kolenopákový stroj znamenal technickou revoluci v mincovnictví. Na tomto principu pracují i nejmodernější razicí lisy s výkonem až 750 mincí za minutu (12 kusů za sekundu).

Lisy s lomenou pákou dosahují jmenovité síly teprve v závěru svého pracovního zdvihu, v tzv. mrtvém bodě v dolní úvrati. Díky mechanismu lomené páky dosahuje pracovní síla lisu v tomto okamžiku při vynaložení relativně malé energie
velké hodnoty. Kolenopákové lisy se proto používají tam, kde je třeba plné síly jen na krátké dráze na konci pracovního zdvihu, např. při ražení mincí. Mince již nejsou v pravém slova smyslu ražené, nýbrž lisované - vzniklé klidným tlakem. Tlak razidel na střižek se dá podle potřeby redukovat (pro různé průměry střižku).

čns KroměřížKonstrukce razicího lisu značky VULKAN je zvlášť masivní. Rám stroje je smontován z litinových odlitků, na funkčních plochách obrobených. Vedení, po nichž se pohybuje činná část lisu je umístěna co nejblíže raznic, což zajišťuje dlouhou životnost a přesnost ražby. Stroj má možnost automatického přísunu střižků a odhoz hotových mincí. Pohon je zajištěn transmisí pomocí plochého koženého řemenu s vloženým mohutným setrvačníkem. Počátkem roku 2006 byla oslovena firma ing. Tomáš Flimel-Flirex s žádostí o vypracování projektu na odborné restaurování lisu. V březnu 2007 byl projekt zpracován. Po telefonické domluvě navštívili mezitím zástupci numismatické společnosti mincovnu v Kremnici s příslibem pomoci při realizaci. Bohužel, vzhledem k napjatým personálním vztahům uvnitř mincovny bylo našim členům umožněno pouze prohlédnutí jejich strojů Vulkan bez slíbeného poskytnutí technické, či fotografické dokumentace. V následujících měsících se naší společnosti podařilo získat významný finanční příspěvek z Fondu kultury Zlínského kraje, který umožnil zahájit rekonstrukci stroje. Abychom mohli úplnou restauraci této významné památky dokončit, obrátili jsme se na podnikatelské subjekty působící v regionu, s prosbou o sponzorský dar. Tyto prosby nezůstaly bez odezvy a proto již v polovině roku 2008 mohla být s firmou Former spol. s r.o. podepsána smlouva o dílo a stroj převezen do Brna. 19. Listopadu 2008 byl mincovní lis Vulkan po odborném restaurování předán pobočce. Celková hodnota díla je 267 000,- Kč. V současné době je mincovní lis v depozitu firmy Elektro Kroměříž a stále probíhají jednání o umístění v prostorách Biskupské mincovny.

 

čns Kroměříž  čns Kroměříž  čns Kroměříž

Copyright 2016 - 2019 © www.cns-kromeriz.cz